Jurij Alexejevič Gagarin vstoupil poprvé do kosmu v dubnu 1961 a do Karlových Varů zavítal v červenci 1966. Tyto dva důvody vedly k tomu, že tomuto sovětskému kosmonautovi byl vystavěn v největším lázeňském městě pomník, jediný v celém tehdejším Československu.
Zřízení pomníku a jeho původní umístění
Návrh na vybudování památníku prvního kosmonauta světa Jurije Alexejeviče Gagarina byl schválen na jednání rady Okresního národního výboru (dále jen ONV) Karlovy Vary dne 22. října 1971. Počítalo se, že památník vznikne v areálu nově budovaného internátu středních škol v Karlových Varech – Drahovicích. Pro zajištění přípravy a realizace památníku byla stanovena devítičlenná ideová komise, jež navrhla pověřit Útvar hlavního architekta města Karlových Varů, aby vypracoval soutěžní podmínky, a zároveň navrhla časový rozvrh prací. Následně měla být vypsána soutěž na umělecké ztvárnění památníku, k jehož odhalení mělo dojít 7. listopadu 1973. Ideovou komisí bylo dále odporučeno, aby památník byl zhotoven z bronzu jako figurální plastika 3 m vysoká. V dalších týdnech se časový rozvrh prací vypracovaný ideovou komisí ukázal nereálný a těžkopádný zejména v tom, že soutěž, a tedy i zadání díla, mělo být ukončeno 31. července 1972. Podle názoru odborníků by nestačila doba 15 měsíců na to, aby bylo zhotoveno umělecké dílo a odlita figurální plastika. Z tohoto důvodu byl návrh ideové komise na výběr autora památníku formou soutěže odmítnut a již 6. prosince 1971 bylo vyvoláno jednání s karlovarskými akademickými sochaři Gizelou a Antonínem Kuchařovými, kteří na návrzích památníku začali bezodkladně pracovat. Tito výtvarníci vyzvali ke spolupráci Ing. arch. Adolfa Petra jako autora architektonického řešení památníku. Vypracování návrhu památníku bylo těmto autorům zadáno prostřednictvím Českého fondu výtvarného umění (dále jen ČFVU), jenž sledoval a schvaloval jednotlivé fáze rozpracování památníku. Souběžně byl návrh předkládán také ONV Karlovy Vary a Ministerstvu kultury České socialistické republiky (dále jen ČSR). Realizace stavební části byla svěřena podniku Pozemní stavby Karlovy Vary a subdodavatelem kamenických prací se stal národní podnik Českomoravský průmysl kamene Hradec Králové, odbytové oddělení Praha. Odlití sochy do bronzu zajistil podnik Zukov (Závody umělecké kovovýroby) Praha. Dne 30. května 1972 byl ideovou komisí při ČFVU a ideovou komisí ONV Karlovy Vary schválen čtvrtinový model plastiky manželů Kuchařových a zároveň byl potvrzen definitivní koncept urbanisticko-architektonického řešení úpravy terénu i umístění sochy nedaleko pedagogické školy. Ještě tehdy se počítalo s ukončením stavebních úprav prostoru památníku do konce září 1973 za předpokladu, že k tomu bude urychleně zajištěno finanční krytí. Náklady na zřízení památníku včetně stavebních úprav byly vyčísleny na 2,314 mil. Kčs.
Začátkem července 1972 bylo zjištěno, že podnik Českomoravský průmysl kamene může vzhledem ke své výrobní kapacitě zabezpečit kamenické práce tak, aby byl Gagarinův památník odhalen teprve 9. května 1974. Ke stejnému termínu došel i projektant Ing. arch. Petr, jenž původně schválený termín nebyl schopen dodržet. V průběhu dalších měsíců nabral projekt časový skluz a v průběhu roku 1973 se termín odhalení památníku posunul na září 1974, kdy připadaly v úvahu oslavy Dne československého letectva.
Rada ONV Karlovy Vary na svém zasedání dne 1. března 1974 projednala postup prací na vybudování památníku a zjistila, že do stanoveného termínu (31. srpna 1974) není možné provést veškeré dodávky kamenických výrobků a provedení kamenických prací. Zásadní však bylo, že po upozornění Státní banky československé bylo nutné stavbu pokrýt limitem nově zahajovaných staveb a provést registraci stavby na Ministerstvu výstavby a techniky ČSR, protože ONV Karlovy Vary nemělo limitované finanční prostředky na nově zahajované stavby. Rada ONV Karlovy Vary jako investor přehodnotila svůj původní návrh výstavby památníku z hlediska účelnosti a finanční náročnosti a schválila jeho umístění v květinovém pásu na Kolonádě československo-sovětského přátelství. Jenže ani tato varianta nevyhovovala formálně ani ideově a z dalších 6 lokalit pro umístění památníku ve městě byla nakonec zvolena promenádní terasa nad řekou Teplou v blízkosti vznikající Vřídelní kolonády. Pro to, že se zde Gagarinův památník nakonec postavil, sehrály stěžejní roli tyto body: Ideově vhodný a důstojný prostor, příznivý postoj investora a dalších orgánů k umístění pomníku, reálnost z hlediska dokončení společensky významné architektury a její funkce v roce 1975 při 30. výročí osvobození Československa a souhlas autora Vřídelní kolonády Ing. arch. Dr. Jaroslava Otruby, což se stalo až 27. listopadu 1974. Teprve 25. února 1975, tedy 2,5 měsíce před slavnostním odhalením (!), bylo předloženo ke schválení ČFVU definitivní umístění památníku, tj. jižně od jižního štítu kolonády, přičemž bylo nutné ještě provést některé terénní úpravy prostoru.
Památník byl komponován „jako socha kosmonauta, jehož postava symbolizuje člověka velkého svým činem, který se vrátil na Zemi a který skromným gestem oslavuje vítězství nad vesmírem“. Figurální plastika v nadživotní velikosti o výšce 320 cm představuje kosmonauta ve stříbrném skafandru; pravou nohu má nakročenou a pravou ruku zdviženou jakoby kynoucí návštěvníkům.
Uvádí se, že Karlovy Vary tehdy zaplatily za vytvoření pomníku celkem 443 tisíc Kčs.
Socha Gagarina u Vřídelní kolonády
Gagarinův pomník byl slavnostně odhalen 11. května 1975 v rámci oslav 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou současně s otevřením nově vybudované moderní kolonády, která tehdy dostala název Vřídelní kolonáda J. A. Gagarina. Slavnostní shromáždění občanů města, lázeňských pacientů a hostů zahájil v 10 hodin předseda Městského národního výboru Karlovy Vary Jiří Šlapák. Proč právě v tento den a hodinu? Právě 11. května 1945 vstoupila Rudá armáda do Karlových Varů. Slavnostní akci byla přítomna celá řada státních a stranických představitelů – mimo jiné člen předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa a předseda Ústřední rady odborů Karel Hoffmann, ministr zdravotnictví ČSR Jaroslav Prokopec, předseda Výboru lidové kontroly ČSR Vlastimil Svoboda, dále delegace okresních a krajských stranických organizací a státních orgánů, družební delegace z Německé demokratické republiky a Sovětského svazu a další hosté.
Co s ním?
Po změněných politicko-společenských poměrech v roce 1989 se stal Gagarinův pomník v centru lázeňského města nechtěným dílem a začal vadit. Mnozí kritici umístění pomníku poukazovali na to, že hrdinství Gagarina s Vřídlem ani tematicky nijak nesouvisí. Pomník však stál na svém místě i nadále. Doslova poprask kolem pomníku nastal až v létě 1992. Dne 27. srpna toho roku zmizel ze svého stanoviště před Vřídelní kolonádou. Podle tehdejšího primátora města Václava Lokvence se začal pod váhou sochy bortit její sokl a plastika tak ohrožovala kolemjdoucí chodce. Pomník měl být umístěn v prostoru karlovarského letiště s tím, že socha byla provizorně umístěna a „uskladněna“ v těsném sousedství skládky v místní části Drahovice bez jakékoliv ochrany proti nepřízni počasí, vandalům a bez vědomí autora sochy. Konzulát Generálního konzulátu Ruské federace v Karlových Varech označilo odstranění sochy Gagarina za „nepochopitelný čin“ a protestovalo také Velvyslanectví Ruské federace v Praze. Teprve 18. prosince 1992 byl Gagarinův pomník předán karlovarskému letišti, kde byl reinstalován. Z důvodu modernizace zázemí mezinárodního letiště byla plastika později několikrát přemístěna, a nakonec instalována na novém podstavci na okraji parkoviště v sousedství nové moderní odbavovací haly.
Pavel Andrš, Státní okresní archiv Karlovy Vary
Reference a odkazy
Prameny a literatura:
Státní okresní archiv (dále jen SOkA) Karlovy Vary, fond Magistrát města Karlovy Vary.
SOkA Karlovy Vary, fond Městský národní výbor Karlovy Vary.
SOkA Karlovy Vary, fond Okresní národní výbor Karlovy Vary, kar 64, poř. č. 88; kar 65, poř. č. 90; kar 66, poř. č. 91; kar 68, poř. č. 94; kar 70, poř. č. 96; prozatímní karton č. 751.
Lázeňský časopis, 1975, č. 7, s. 10–11.
Stráž míru, 1975, roč. XXX, č. 21 (20. 5.), s. 1.
Zeman, Lubomír a kol. Vřídelní kolonáda v Karlových Varech. Karlovy Vary, 2022.
www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz
O autorovi
Mgr. Pavel Andrš působí jako archivář ve Státním okresním archivu Karlovy Vary.




















